Krkonoše 2011

Druhý týden v srpnu jsme strávili v Krkonoších v Bedřichově ve Špindlerově Mlýně. Měli jsme se dobře, pochodili jsme nějaké kopce a sem tam zašli na pivko s Pipinama, kteří byli ve Špindlu také. Počasí nebylo úplně ideální, ale šlo to. Ubytování bylo jakžtakž – dali nám malý pokojíček, jak pro studenty, ale alespoň jsme nemuseli tahat postýlku. Verča měla během celého týdne průjem, a tak nám moc nespala a my také ne . Hoho, prostě první dovolená s Pipíkem .

První den jsme si vyšli na procházku do Svatého Petra a pěkně jsme zmokli .

Druhý den jsme vyrazili k boudě U Bílého Labe. Počasí bylo proměnlivé, chvílemi pršelo a chvílemi svítilo sluníčko.

Odkazy na mapy:

Třetí den jsme vyšli na Vrbatovou boudu, kde jsme se setkali s Vlastíkem a Ivou a dolů už šli společně. Cesta nahoru byla pěkná makačka – Verča v kočárku nám dala pořádně zabrat.

Odkazy na mapy:

Čtvrtý den jsme se přesunuli autem do Pece pod Sněžkou, kde jsme nikdy nebyli. My s Marťou a Verčou jsme šli po cestě na Výrovku a kousek nad ní k pomníku obětem hor a pokořili tak s Verčou metu 1500 metrů nadmořské výšky. Ukázali jsme Verče Sněžku a řekli jsme ji, že příště už půjdeme i tam . Po tomto náročném výkonu jsme sešli na chatu Výrovku, kde jsme v klidu restaurace počkali na Vlastíka a Ivu, kteří si dali výšlap na Sněžku. Zpět jsme to vzali přes rozhlednu na Hnědém vrchu – doporučuji, rozhledna je krásná a nabízí pěkný výhled na tento kousek Krkonoš.

Odkazy na mapy:

Pátý den jsme se opět přesunuli autem kousek nad Jánské Lázně na parkoviště u Hoffmanových bud. Poté jsme šli pěšky, tentokrát i s Pipinama, na Černou horu a tam prozkoumali vše možné, tj. televizní vysílač, rozhlednu, rašeliniště a jednu příjemnou verandu s polívkou Soljankou. Počasí nám dnes vyšlo, celý den svítilo sluníčko a Verča se nám krásně do kopce vyspala .

Odkazy na mapy:

Poslední den jsme ráno koukali na přívaly deště a ven jsme vyrazili až odpoledne jen na pivko. Skončili jsme někde po proudu Labe na zahrádce s Krakonošem. Vlastík s Ivou poté jeli domů a my jsme se vydali směrem na Pudlavský vodopád. Po chvíli Marťa řekla, že tam musíme dojít, a tak jsme přidali do kroku a došli před večeří k vodopádu a zpět.

Odkazy na mapy:

Během dovolené jsme s Marťou a Verčou v kočárku (nebo v manduce) nachodili 75 kilometrů a zvládli převýšení 2727 metrů. Myslím, že to je úctyhodný výkon – taky jsem je ještě pár dnů po dovolené cítil v nohách. Verča nám moc nezlobila, ale někdy to bylo těžké . Nejlepší bylo když usnula, pak ji někdo nebo něco probudilo (auta, turisti, cyklisti,…) a šla na kukačku. To ji poté také přestalo bavit, takže šla do manduky, kde usnula nebo dostala papkat, a tak se to opakovalo s těmi výšlapy celý týden. V noci víc bděla něž spala a Marťa si to s ní užila. Já jsem vesměs spal jako holátko, zato jsem Verču brával na dopolední procházky po Špindlu.

Více fotek najdete v galerii.