V Beringenu v areálu be-MINE už jsme byli, a to hned v roce 2014 –
Výstup na haldu u Beringenu a rekreační středisko
´t Fonteintje. Tentokrát však naším cílem nebyla nejvyšší halda,
ale ta, která leží hned u muzea. V roce 2016 z ní vytvořili sportovní
areál, který nabízí vyžití pro cyklisty, turisty, běžce a děti. Nazvali
jej
Avonturenberg. Kromě
různých tras pro horská kola je na severozápadním úbočí vybudováno
schodiště spolu s různými překážkami, průlezkami, „lezeckými“
stěnami a dalšími blbinkami. Těžko se pro to hledá český výraz, snad
vám fotka lépe příbliží, co tam vybudovali.
Mě se tam moc líbilo. Běhali jsme nahoru a dolů a celkově se parádně
vyblbli.
Úplně na vrcholu je pak kruhová prohlubeň se šikmou betonovou stěnou, po
které se výborně běhalo
Celý areál probíhá rekultivací a tento počin není první ani poslední.
Jeden z těch dalších zajímavých je
Todi – The Ultimate Diving Experience.
Myslím, že to byla bývalá čistírna uhlí, ze které udělali obrovský
bazen určený na výuku potápění. Fajn bylo, že se dalo vylézt vnějškem
nahoru, na úroveň vody – byl z tama pěkný výhled. Dolů jsme pak šli
vnitřkem a prohlídli si vnitřek bazénu. Měli tam ryby, různé překážky
jako tunely, vraky aut, … no prostě to bylo supééér.
Po obědě v podobě lepeňáku jsme vyrazili opět na staré známé místo
´t Fonteintje. Auto jsme nechali u návštěvnického centra
De Watersnip a vydali se po naučné
stezce nazvané
Prikkelpad.
Stezka mě osobně moc nenadchla. Možná to bylo i tím, že už své
nejlepší roky měla za sebou a nenabízela nic extra zajímavého. Zvláštní
na ní je to, že byla vybudována pro vozíčkáře, takže vše bylo
přizpůsobeno pro hendikepované děti, které si z vozíku mohou na vše
šáhnout. Stezka vede kolem velkého dětského hřiště, kde jsme byli
i minule. Bylo pěkně, sluníčko svítilo a po dlouhé době bylo konečně
i teplo, takže jsme se tam s Marťou uvelebili na lavičce a nechali děti
hrát. Ke konci jsme si ještě vyšlápli na tamní rozhlednu a dali
rozhlednovou pusu

.