Hned v neděli po návratu do Belgie jsme se vydali „ochutnat“ moře. Naše
děti ještě u moře nikdy nebyly a Verunku zajímalo, jestli je voda v něm
opravdu tak slaná. Nejbližší moře od nás je v Holandsku, asi 2 hodiny
cesty autem. Kolega od Radi z práce nám doporučil písečné pláže na
nejjižnějším holandském poloostrově, jehož největším městem je
Middelburg. Dojeli jsme na jeho severní pobřeží a zaparkovali za vesnicí
Vrouwenpolder.
Pláž byla super nekonečně dlouhá a taky široká. Asi vzhledem k odlivu
jsme museli jít k moři asi tak 200 metrů. Počasí krásně vyšlo, bylo
tak asi 28 stupňů, takže nám ani nevadilo, že voda byla „trochu“
chladnější

Ondru
stejně více zajímal písek – stavěl hrady, hrabal díry, plnil kyblíky
apod. Verunka sbírala mušličky. Bylo jich tu strašně moc, takže si mohla
vybírat jen ty, které se jí líbily.
Na pláži bylo i stylové dětské hřiště – pirátská loď se
skluzavkou, podpalubím a houpačkami.
Vzhledem k tomu, že jsme si s sebou přivezli i kola, tak jsme kolem
15. hodiny vyrazili na krátkou projížďku kolem pobřeží. Ondra
v sedačce hned usnul, takže jsem musela jet pomalu, ale stejně mu pořád
hlava padala dopředu a asi mu to nebylo moc pohodlné. Po mostě
s protizátopovámi zábranami jsme dojeli na malý ostrůvek a zase pak
zpátky (asi 20km). Kolem 18. hodiny jsme vyrazili na cestu domů.